Hledám ideálního partnera

Počáteční fáze hledání dokonalého protějšku představuje jeden z nejsložitějších a nejnáročnějších úkolů, kterému můžeme v průběhu našeho bytí čelit. Mnoho jedinců si pokládá zásadní otázku: proč je tak obtížné nalézt někoho, kdo by plně uspokojil jejich představy, tužby a hluboké potřeby? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá, jelikož příčiny jsou hluboce zakořeněny jak v našem nitru, tak v rozsáhlém světě, ve kterém se pohybujeme.

Jedním z primárních důvodů, proč se nám často nedaří najít toho pravého, je skutečnost, že naše očekávání bývají neúměrně vysoká a občas až nedosažitelná. Od útlého dětství jsme ovlivňováni pohádkami, filmovými příběhy a literárními díly, které nám prezentují iluzi dokonalé lásky, bezkonfliktních svazků a partnerů, kteří přesně zrcadlí naše ideální představy. Tyto vize se v nás hluboce usadí a později v dospělosti formují naše rozhodování a výběr životního společníka. Když se pak setkáme s osobou, která se byť jen v jediném bodě odchyluje od naší ideální představy, máme tendenci ji odmítnout, namísto abychom se zamysleli nad možností, že by právě tato osobnost mohla být tím hledaným pravým partnerem.

Dalším esenciálním faktorem je naše vlastní psychika a osobní zkušenosti z minulosti. Každý z nás je naprosto jedinečný, disponujeme svými přednostmi i slabostmi a neseme si s sebou rozmanité životní zážitky, které nás formovaly. Často si do nových intimních vztahů přenášíme střípky minulých zklamání, emocionálních zranění a skrytých obav. To nás může vést k ostychu otevřít své srdce, k nedůvěře vůči druhým lidem nebo k tendenci chránit se před dalším možným zklamáním tím, že si udržujeme odstup. Tento obranný postoj však může představovat zásadní překážku v navázání skutečné intimity a budování hlubokého partnerského pouta.

Klíčovou roli v tom, proč nenalézáme ideálního partnera, hraje rovněž současná éra a styl života, který vedeme. Moderní společnost nám nabízí téměř neomezené množství možností a příležitostí, což může působit paradoxně - namísto pocitu většího štěstí a spokojenosti jsme často zmateni a nerozhodní. Online seznamky, sociální sítě a mobilní aplikace pro navazování kontaktů nám umožňují setkat se s obrovským množstvím lidí, ale zároveň nás mohou vést k povrchnímu vnímání vztahů, kdy se nám zdá, že „pokud tento nevyhovuje, vždycky najdu někoho lepšího'. Tato nekonečná volba může oslabovat naši schopnost soustředit se na jednoho jedince a budovat s ním vztah na hlubší úrovni porozumění.

Dalším důležitým aspektem je definování vlastních potřeb a životních hodnot. Často ani sami nedokážeme přesně identifikovat, co od budoucího partnera očekáváme, jaké jsou naše skutečné priority a na čem nám záleží nejvíce. Pokud si sami nejsme jistí, kdo jsme a co v životě hledáme, je prakticky nemožné nalézt někoho, kdo by naše představy adekvátně naplňoval. Je nezbytné věnovat čas sebepoznání a hlouběji se zamyslet nad tím, co je pro nás v partnerském soužití klíčové - zda jde o vzájemnou důvěru, hluboké porozumění, fyzickou přitažlivost, společné zájmy, nebo například sdílené životní cíle a vize.

Neměli bychom opomenout ani vliv okolního prostředí, naší kultury a společnosti, ve které žijeme. Rodina, přátelé i širší okolí nám často předkládají jistá očekávání a standardy ohledně toho, jak by měl ideální partner vypadat a jaké vlastnosti by měl projevovat. Tyto názory nás mohou nevědomě ovlivňovat a vést nás k hledání někoho, kdo naplňuje představy ostatních, místo abychom hledali partnera, který bude vyhovovat primárně nám samotným. Tento tlak okolí může být velmi intenzivní, zvláště pokud se v našem sociálním kruhu často objevují otázky typu „Kdy si konečně někoho najdeš?' nebo „Proč ještě nejsi vdaná/ženatý?'.

V neposlední řadě je důležité si uvědomit, že nalezení ideálního partnera znamená objevit někoho, kdo je ochoten aktivně pracovat na společném vztahu, přijímat naše chyby a nedokonalosti a být nám pevnou oporou jak v dobrých, tak ve zlých časech. Ideální partner není osoba bez poskvrnky, ale ten, kdo je ochoten s námi sdílet životní pouť, růst a společně se vyvíjet. Často však máme tendenci usilovat o nalezení ideálu, místo abychom si cenili skutečných kvalit, které se ve vztahu projevují postupně - věrnost, upřímnost, schopnost odpouštět a umění nacházet kompromisy.

Na základě výše uvedených skutečností je zřejmé, že důvodů, proč nemůžeme najít svého ideálního partnera, je celá řada a jsou velmi komplexní. Nejde pouze o to, že by takoví lidé neexistovali, ale často hrají roli naše vlastní přehnaná očekávání, minulost, životní hodnoty i vnější vlivy. Klíčem k úspěšnému nalezení vhodného protějšku je proto především práce na vlastním rozvoji, otevřenost novým možnostem a ochota přijímat lidi v jejich autentické podobě, nikoli takové, jaké bychom si přáli, aby byli. Teprve pak se může stát, že potkáme někoho, kdo bude naším ideálním partnerem - ne proto, že je dokonalý, ale proto, že je pro nás prostě ten pravý.

Dosud nikdo nedokázal vyvinout univerzální návod na nalezení ideálního partnera. Láska je totiž nevyzpytatelná a naplánovat se nedá. Dříve s výběrem partnera pro své děti často pomáhali rodiče. Láska se pak dostavila, nebo také ne. Dnešní taková uspořádaná manželství jsou spíše výjimečným jevem.

Nikdy není pozdě na nalezení štěstí „Zamilovat se do někoho, kdo vás zasáhne jako blesk z čistého nebe, můžete v jakémkoli věku, ať už je vám dvacet, nebo sedmdesát. S biologickým věkem to nemá naprosto žádnou spojitost. To, co nazýváme láskou, je ve skutečnosti komplexní směs hormonálních a neurochemických reakcí, které fungují nezávisle na našem věku,' uvádí MUDr. Martin Jan Stránský, renomovaný neurolog a ředitel Polikliniky na Národní v Praze. Je pravda, že s přibývajícím věkem jsme schopni své city k opačnému pohlaví alespoň do jisté míry ovlivňovat. Nicméně podle MUDr. Stránského to neznamená, že dokážeme milovat méně jen proto, že máme s láskou již negativní zkušenosti. Naopak, na základě předchozích zkušeností můžeme být o něco obezřetnější. Pohled na lásku z této perspektivy umožňuje konstatovat, že je „rozumnější'. V žádném případě to však není spojeno s menší intenzitou citů či s chladnějším přístupem. I v pokročilejším věku je možné denně napsat stovku SMS milované osobě, ale zároveň neumíráme touhou po kontaktu, pokud se celý den nevidíme. Stejně tak to neznamená, že s věkem lépe vybíráme partnera pro život.

Uvědomění si, že každý jsme tvůrcem vlastního osudu, může být někdy bolestivě kruté. Hlavní příčinu neúspěchů v partnerských vztazích musíme totiž primárně hledat sami v sobě, ve své lidské podstatě a přirozené nedokonalosti. Pokud aktivně hledáme partnery, ale nenacházíme je, měli bychom se nejprve sami sebe ptát: Co jsem ochoten udělat pro to, abych již nebyl sám? Do jaké míry jsem schopen se druhé osobě přizpůsobit?

V některých případech jsou na místě i další zásadní otázky. Proč se nám trvale nedaří, proč naše snahy zůstávají bez odezvy, proč jsme neustále odmítáni nebo opouštěni, nebo proč si vybíráme partnery, se kterými nám vztah zjevně nefunguje? Teprve až když si na ně dokážeme upřímně a pravdivě odpovědět, můžeme skutečně začít s hledáním svého vyvoleného či vyvolené.

Kde? V tomto ohledu vám nemůžeme poskytnout konkrétní rady, možností je nespočet a záleží na každém jedinci, ke kterému přístupu se přikloní. Od psaní inzerátů, účasti na seznamovacích pobytech, přes návštěvy diskoték, zapojení do aktivit, které vás baví a které byste si přáli sdílet s partnerem, až po naprosto náhodná setkání. V každém případě však partnera nenajdete, pokud nebudete aktivně podnikat žádné kroky.

Touha po tom, co je nedosažitelné

Ti z vás, kteří si někdy zkusili hazardní hry, nám jistě potvrdí následující. Zpočátku jsme měli štěstí, ale pokud jsme neznali míru, osud se k nám brzy obrátil zády. Zdá se, že podobný princip funguje i v oblasti lásky. Čím intenzivněji ji hledáme, tím menší máme šanci ji skutečně poznat a nalézt.

Proč tomu tak je? S trochou nadsázky lze říci, že ženy často nejvíce touží po mužích, kteří jsou pro ně hůře dostupní. V pubertě inklinujeme k obdivu slavných herců, zpěváků či sportovců. Jejich tváře na nás hledí z obrazovek a my si představujeme, že jednou budeme mít někoho podobného doma. Nemusí se jednat o žádnou celebritu, ale měl by disponovat podobně atraktivním vzhledem a stejným charakterem, jaký si (často mylně) spojujeme s našimi idoly. Život je však jiný a hledání partnera tomu musí odpovídat.

Pokusíme se ho změnit, a bude to fungovat

Pokud počítáte s tím, že svého nového partnera či partnerku předěláte k obrazu svému, pak jste bohužel naivní optimisté. Buď se navzájem akceptujte takoví, jací jste, nebo pokračujte v hledání.

Mějte na paměti Žádné z těchto pravidel neplatí s absolutní jistotou. Proto s nimi nakládejte opatrně a do značné míry se řiďte vlastní intuicí. Jakékoli násilné jednání (například nutnost vydržet něco nebo něco udělat jen proto, že o tom psali v knize, mi to poradil psycholog, moje kamarádka to udělala stejně a je nyní už tři roky šťastně vdaná) může všechno zkazit. Život není černobílý. Láska je záležitostí dvou odlišných osobností, někdy je nádherná, jindy průměrná a občas také bolestivá. Experti na lidské duše tvrdí, že tajemství šťastných a naplněných vztahů spočívá v tom, že lidé neočekávají od svých partnerů ani od sebe samých nereálné věci. Proto je lepší stát nohama pevně na zemi a pokud objevíte toho pravého či tu pravou, nechte mýty minulosti za sebou a prostě žijte.

Alkoholik se ve většině případů nezmění v abstinenta, žárlivý člověk v tolerantního a klidného jedince, nepořádná žena, která zanedbává svůj vzhled, v pečlivou hospodyňku či modelku a nešika v zručného domácího kutila.

Při prvních setkáních berte protějšek s velkou dávkou rezervovanosti. Všichni jsme ochotni dělat neuvěřitelné věci, jen abychom se zalíbili tomu druhému. Dříve nebo později se však vše vrátí do starých kolejí. Alespoň ve většině případů.

Zapomeňte na rádoby odborné příručky

Nevěřte žádným příručkám, které slibují zasvěcené rady, jak co nejlépe sbalit opačné pohlaví. Nenechte se zlákat triky, které vás mají naučit manipulaci, ani tzv. učebnicemi pro praktické zacházení s partnery.

Uvědomte si, že tyto publikace jsou psány pro všechny. Tedy i pro partnery, které aktivně hledáte. A kam bychom se se vztahy dostali, kdybychom na sebe neustále vymýšleli jen samé finty s cílem druhého získat? Je však nutné připustit, že bez různých strategických manévrů, taktických ústupků či tahů a pouze s upřímností a otevřeným srdcem je seznamování mnohem obtížnější.

Proto vám nabízíme několik tipů, které nejsou založeny na lžích a manipulacích, ale pouze na získaných zkušenostech. Možná vám pomohou.

1. Nikdy, ani na prvním rande, se nesnažte řídit celé setkání výhradně podle sebe. A to ani v případě, že se vám partner zdá příliš nesmělý. Poskytněte mu mírnou podporu, buďte vstřícní, ale neovládejte ho.

2. Nedávejte najevo, jak moc se těšíte na další setkání. Ano, těšíte se, ale neukazujte to dříve než za několik dní.

3. Vyhněte se dlouhým telefonickým rozhovorům - jak před prvním rande, tak i po něm. Pamatujte, že s jídlem roste chuť. Buďte milí a příjemní, ale struční.

4. Snažte se působit nezávisle a možná i trochu tajemně (je pozoruhodné, že muži jsou v tomto ohledu úspěšnější než ženy). Ale nepřehánějte to. Přílišná samostatnost by mohla partnera odradit. Naučte se dávkovat svou přízeň po malých dávkách, které partnera postupně přiblíží.

5. Neměňte své dosavadní zvyky a pečlivě zvažte míru své přizpůsobivosti - alespoň v počáteční fázi. Máte svou práci, své přátele a své koníčky či sportovní záliby. Nic z toho nesmíte z důvodu velké zamilovanosti zanedbat. Pokračujte ve svých aktivitách jako dříve, nerušte žádné již domluvené plány. Skutečnost, že nejste k dispozici okamžitě na zavolání a že si ceníte své svobody, vzbuzuje u partnera zájem. Osobní svoboda se kvůli silné lásce snadno a rychle ztrácí, ale její znovuzískání je velmi obtížné.

6. Muži, snažte se být trpěliví a nevyvíjejte na objekt svého zájmu nátlak hned při prvním, druhém či třetím rande. Je pravděpodobné, že pak právě žena bude ta, která iniciuje intimnější kontakt. Ženy, nenechte se omámit pouze lichotivými slovy. Muži velmi dobře vědí, jak najít tu nejcitlivější strunu.

7. Pokud úspěšně překonáte období vzájemného oťukávání a intimní sblížení se pro vás stane běžnou záležitostí, jistě vás napadne, že by bylo pohodlnější občas přespat u svého partnera či partnerky, nebo se dokonce rovnou nastěhovat. Raději si dejte na čas s tímto krokem. Pokud chcete upevnit stále ještě křehkou lásku, pak nedovolte, aby se váš vztah hned zpočátku proměnil v běžnou manželskou rutinu.

Ženy, nezačínejte vařit, prát, žehlit, uklízet ani šít pro muže ve vaší domácnosti. Povolené je maximálně upravit košili, pokud jdete společně do divadla a váš partner (nikoli vy!) si všimne, že jeho oděv vypadá nevábně. Můžete také ukázat, že jste výborná kuchařka, ale jen velmi zřídka a maximálně připravit nějakou originální rychlovku.

Pánové, nenosíte ženám na zašití potrhaná trička či flekaté kalhoty na vyprání, nedělejte jim ani nic podobného ve jejich bytě. Můžete maximálně opravit dvířka kuchyňské linky nebo vyměnit žárovku, ale pouze pokud vás o to sama majitelka výslovně požádá. Všech těchto manželských „radostí' si budete moci užít dosyta později. Ale počátek žádného vztahu by neměla poznamenat šedivá realita obyčejného života.

Tento článek byl publikován v dubnovém vydání časopisu Zdraví.