Bryman, A., & Bell, E. (2011). Základy podnikového výzkumu (3. vyd.). Oxford: Oxford University Press.
Corsaro, W. (2011). Sociologie dětství (3. vyd.). Thousand Oaks: Pine Forge.
Diagnostický ústav pro mládež. (nedatováno). Naši klienti. Dostupné z: http://dius.cz/klienti/.
Disman, M. (2000). Jak se tvoří sociologické poznatky: příručka pro uživatele (3. vyd.). Praha: Karolinum.
Hendl, J. (1997). Úvod do kvalitativních metod výzkumu. Praha: Karolinum.
Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkumné metody: principy a aplikace. Praha: Portál.
Hronová, M. (2006). Sociologické zjištění o. s. ROSA v rámci projektu prevence kriminality Magistrátu hl. m. Prahy: „To si dovolit nesmíš!'. Dostupné z: http://www.rosa-os.cz/fileadmin/rosa/statisticka_sonda_to_si_dovolit_nesmis.pdf.
Ježek, S., & Lacinová, L. (2008). Patnáctiletí v Brně: průřez podélnými sebeposouzeními. Brno: Masarykova univerzita.
Kapoor, G. (2010). Případová studie versus etnografie. Dostupné z: http://koffeehut.com/2009/11/11/case-study-vs-ethnography/.
Krejčová, L. (2011). Psychologické aspekty vzdělávání dospívajících. Praha: Grada.
Macek, P. (2003). Dospívání (2. vyd.). Praha: Portál.
Mareš, J., & Ježek, S. (2012). Klima školní třídy: dotazník pro studenty. Praha: Národní ústav pro vzdělávání.
Matoušek, O., & Kroftová, A. (2003). Mladiství a přestupky. Možné příčiny, struktura, programy prevence kriminality mladistvých. Praha: Portál.
Miovský, M., & Bártík, P. (2010). Primární prevence rizikového chování v oblasti vzdělávání. Praha: Sdružení SCAN.
Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2009). Pedagogický slovník (6., aktualiz. a rozš. vyd.). Praha: Portál.
Říčan, P. (2004). Cesta životem (2. vyd., přeprac.). Praha: Portál.
Šťastný, M. (2013). Prostředí diagnostického ústavu pohledem jeho klientů (magisterská diplomová práce, Masarykova univerzita, Brno). Dostupný z: https://is.muni.cz/auth/th/261951/ff_m_b1/DIPLOMOVA_PRACE_Stastny_Martin.pdf.
Švaříček, R., & Šeďová, K., a kol. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.
Vašutová, M., & Panáček, M. (2013). Mezi dětstvím a dospělostí: vybrané kapitoly z psychologie adolescence. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě.
Vágnerová, M. (2000). Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál.
Zákon 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů (2002). Praha: MŠMT. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/PDF/sb048-02.pdf.
Dvě emoce jsou pro lidskou bytost nesmírně cenné - hluboká náklonnost a silné kamarádské pouto. Jak kdysi výstižně vyjádřil svůj obdiv k lásce Albert Einstein (†76): „Láska je neviditelná síla, která vdechuje život věcem, jež by jinak byly bezvýznamné.'
Naopak, bývalý prezident Spojených států, Woodrow Wilson (†67), kladl na první místo přátelství, které považoval za nedocenitelnou devizu. „Přátelství je ten jediný pojivový materiál, který udrží svět pohromadě,' takto definoval svou vizi. Oba tito velikáni měli nepochybně pravdu. A na každém z nás záleží, abychom si těchto darů užili v hojné míře.
Co má však vyšší váhu? Romantická oddanost, nebo věrné kamarádství? Odpověď na tuto otázku je náležitě složitá. Zvláště když přijde jaro, období, které přímo volá po lásce.
„Jaro představuje ztělesnění nových začátků a svěžesti. Právě proto si jej mnozí lidé spojují s tímto vzácným citem,' vysvětluje psycholog Steve Sisgold. Jeho slova mají hluboký základ. Vše kolem se probouzí k životu, stromy se odívají do květů, vůně květin se šíří vzduchem, ptáci radostně zpívají - a lidé se cítí podobně naladěni.
„Navíc, dny se prodlužují a přítomnost slunečního svitu v našem organismu zvyšuje hladinu hormonů štěstí, čímž podporuje pozitivní náladu,' doplňuje expert. V takovém prostředí je zamilování se snadnou záležitostí. Avšak jak si při tom zachovat i blízké přátele?
Celá situace je oboustranně poněkud komplikovaná. Láska a kamarádství totiž disponují zcela odlišnou dynamikou. Tuto zkušenost zná snad každý. Během období zamilovanosti, a nejen té jarní, často kamarádi ustupují do pozadí. „Prožitek zamilovanosti je v raných fázích vztahu nesmírně intenzivní. Zamilovaný člověk má často pocit, že jeho partner je tím nejdůležitějším jedincem na planetě a nikoho dalšího již nepotřebuje,' vysvětluje Steve Sisgold. Avšak s postupem času si člověk uvědomí, že to byl jen klam.
Blízcí přátelé totiž nabízejí jiný druh emoční podpory, sdílení humoru, nadhledu a zájmů, které nemusí být vždy součástí romantického svazku.
„Přátelství se vyznačuje větší stabilitou a často má potenciál trvat mnohem déle. Po opadnutí prvotní zamilovanosti si lidé začnou uvědomovat klíčový význam přátel pro jejich emoční stabilitu a celkové štěstí,' podotýká psycholog.
Přijetí změn je výzvouJak romantické vztahy, tak i přátelství procházejí neustálým vývojem. Můžeme se setkat s obdobími, kdy jeden typ vztahu vyžaduje více naší pozornosti než druhý, což je naprosto v normě. Je však klíčové aktivně se přizpůsobovat nastupujícím změnám a neignorovat je. „V romantických vztazích je nezbytné otevřeně komunikovat o svých potřebách a obavách, abyste mohli společně nacházet způsoby, jak se vzájemně přizpůsobit,' radí psycholog Steve Sisgold. „Přistupujte podobně i ke svým kamarádům. Pokud se přátelství přirozeně změní, například kvůli odlišným životním směrům, novému romantickému partnerovi nebo jiným okolnostem, otevřeně o tom diskutujte a snažte se najít cesty, jak váš vztah udržet v nové podobě,' dodává. Možná to změní dynamiku jednoho či druhého vztahu, ale klíčoví lidé ve vašem životě zůstanou. A to je jediná cesta ke skutečnému naplnění. |
Každému jednotlivci poskytují nejen potřebný nadhled, a to i nad současným romantickým vztahem, ale také specifický typ podpory, který se liší od té, již nabízí partner. Jak tedy skloubit oba světy, abyste nepřišli ani o jeden z nich?
Základem je otevřená a upřímná komunikace. Jak v romantické lásce, tak i v přátelství je naprosto zásadní věnovat čas sdílení pocitů, starostí a tužeb, otevřeně mluvit o svých potřebách a o tom, jak se cítíte. To vše vám může pomoci lépe pochopit specifické nároky každého typu vztahu.
„Mnoho z nás v zápalu zamilovanosti zatajuje, že jim chybí společnost přátel. Často si to neuvědomujeme ani sami před sebou. A právě proto je pak obtížné navazovat na přerušené vazby,' objasňuje expert.
Je proto naprosto klíčové již na samém počátku vztahu cíleně si vyhradit čas jak pro partnera, tak i pro své přátele. „To může znamenat, že si pro každou skupinu určíme konkrétní termíny setkání, které budeme striktně dodržovat. Například čtvrtek bude vyhrazen pro romantickou večeři, zatímco pátek strávíte v příjemném posezení s kamarády u piva,' navrhuje odborník.
V obou typech vztahů je zásadní projevovat vzájemný respekt k osobním hranicím. To znamená, že bychom měli být schopni si vzájemně poskytnout potřebný prostor, ať už jde o čas strávený s partnerem nebo s přáteli. Proto bychom se měli vyvarovat pocitu viny, pokud někdy dáváme přednost jedné osobě, ale zároveň zůstat otevření k hledání rovnováhy mezi oběma sférami. Mít oporu jak od partnera, tak od přátel je totiž nesmírně důležité.
„Abychom si tuto podporu udrželi, musíme ji opětovat oběma stranám. Nemůžeme odmítat hovory od kamarádů jen proto, že sledujeme film s milencem, ani se neozývat své lásce, když zavolá během setkání s přáteli. Takové chování se dříve či později nevyhnutelně obrátí proti nám,' varuje psycholog.
Je proto nezbytné si i během jarního flirtování, stejně jako kdykoliv jindy, zachovat vlastní nezávislost a kritické myšlení. Pouze tak můžeme dosáhnout spokojenosti a štěstí - a to dokonce na obou zmíněných „frontách'.
Podobnost není náhodaAčkoliv romantické vztahy a přátelství představují odlišné formy pouta, v určitých klíčových aspektech si jsou velmi podobné, nebo by alespoň měly být. Vašemu partnerovi i vašim přátelům by vždy mělo jít především o vaše blaho. To je zásadní princip, na který bychom se měli zaměřit. Co dalšího je ještě důležité zvážit?
|
Tento článek vznikl pro magazín Pestrý svět.
Jana nikdy nečekala, že by mohla potkat svého životního partnera během náhodného setkání na brněnském magistrátu. Pracovala tam jako referentka a jednoho slunečného úterního odpoledne se před jejím okénkem objevil Petr, který přišel vyřídit nějaké formality ohledně svého podnikání. Jeho úsměv ji okamžitě zaujal a její srdce se rozbušilo trochu rychleji.
Začali si povídat, nejprve o úředních záležitostech, pak o Brně a nakonec i o svých snech. Brzy zjistili, že je toho mnohem více spojuje, než jen nutnost vyřídit pár papírů. Petr byl nadšený z jejího smíchu a Jana obdivovala jeho energii a optimismus. Domluvili si první rande v malé kavárně nedaleko náměstí Svobody, kde strávili hodiny povídáním o všem možném.
Každé další setkání jen prohlubovalo jejich vzájemnou náklonnost. Zjistili, že mají podobné pohledy na život, sdílejí stejné hodnoty a oba touží po hlubokém a smysluplném vztahu. Petr objevil v Janě tu pravou partnerku, která mu rozumí a podporuje ho v jeho podnikatelských ambicích, zatímco Jana našla v Petrovi muže, který jí dává pocit bezpečí a naplňuje její život radostí.
Dnes, po dvou letech společného života, si nedovedou představit den bez sebe. Jejich láska, která začala tak nečekaně na obyčejném úřadě, se stala pevným poutem, které je spojuje na cestě za společnou budoucností, plnou smíchu, podpory a nekonečné něhy.